Předmluva

V roce 2009 svedlo několik britských autorit souboj s tamním ministerstvem dopravy. Šlo o jízdní řády, do té doby komerční data s drahou licencí. K soustředěnému tlaku na otevřenost úřadu se přidal i tehdejší premiér Gordon Brown.

Ministerstvo velkou část požadovaných dat brzy zveřejnilo – zadarmo, aby je mohl využít kdokoliv s nápadem na inovaci. To vyvolalo nejprve příval nových mobilních aplikací a vzápětí velký zájem o podobná data z jiných oblastí. Nakonec nový fenomén dostal i jméno: otevřená data.

Licence

Příručka Jak otevírat data ve školách je šířena pod licencí Creative Commons 4.

Kdo jsme?

Jsme šestičlenný tým studentů (bit.ly/svd-tym) z KISKu (kisk.cz) a v rámci školního projektu (bit.ly/svd-projekty) chceme nastartovat změny v oblasti otevřených dat.

Po sektorovém výzkumu (bit.ly/svd-sv) jsme se rozhodli pro oblast školství, která je otevřenými daty téměř nepolíbená. Začali jsme spoluprovat s projektem MojeŠkoly.cz – databází škol vycházející z dat České školní inspekce. Tato data jsou zatím neúplná, školy je poskytují dobrovolně.

Chceme naučit školy zveřejňovat data a přehledně ukázat, co jim otevírání dat přinese.

Co jsou otevřená data?

Otevřená data nejsou zveřejněné smlouvy a jiné finanční výstupy. Otevřená data jsou užitečné informace o škole: počty žáků a učitelů, vyučované předměty, ceny obědů ve školní jídelně, provozní doba školní družiny, nabízené volnočasové aktivity a kroužky… To vše, zveřejněné digitálně ve strojově čitelném formátu.

Pojem otevřená data označuje formu, ne obsah. V nejširší možné definici se jedná o data dostupná online. Nejčastěji v této brožuře půjde o strukturovaná číselná data, tedy tabulky.

Příkladem takových tabulek jsou třeba počty žáků a učitelů, seznam vybavení školy nebo seznam vyučovaných předmětů. Tabulku, tedy soubor s daty, označujeme jako dataset.

Požadavky na otevřená data jsou jednoduchá. Ideální otevřená data by měla být aktuální, zdarma dostupná online, jednoduše strojově čitelná, popsaná metadaty a doplněná vhodnou licencí, například Creative Commons 4 (bit.ly/svd-cc).

Proč otevírat data?

V současné době je jedním z možných způsobů získání informací, které instituce nezveřejňuje, ale veřejnost o ně jeví zájem, o konkrétní informaci přímo požádat. Podle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím se povinnost těmto žádostem vyhovět vztahuje na veškeré "státní orgány, územní samosprávné celky, jejich orgány a veřejné instituce", tedy i na veřejné školy, jejich zřizovatele a MŠMT. Této povinnosti pak podléhají veškeré informace, které nejsou předmětem průmyslového vlastnictví, nejsou v souladu s právními předpisy označeny za utajované nebo nepodléhají zákonu 101/2000 Sb. na ochranu osobních údajů (další podmínky jsou definovány v §11 106/1999 SB.).

Vyhovění žádostem o informace je často spojeno s nemalými časovými výdaji, obzvlášť nedisponuje-li instituce daty v takovém formátu, v jaké jsou žadatelem požadována, a je tak nucena data upravovat. V horších případech tento problém instituce řeší odkladem nebo dokonce odmítnutím řešení žádosti, což může mít ve výsledku nepříjemné následky jak pro instituci, tak pro žadatele. Zákonného práva na projednání žádosti je v posledních letech často využíváno jako donucovacího prostředku ke zveřejnění dat, jako se tomu děje např. v rámci projektu Data-mat.cz, jehož cílem je právě za pomoci žádostí dovolávajících se na zákon 106/1999 Sb. získat data o výsledcích maturitních zkoušek. Tvůrci projektu se na svých webových stránkách vyjadřují následovně:

"Nabídli jsme MŠMT, aby namísto pracného odpovídání na stovky žádostí raději rovnou zveřejnilo anonymizovaná prvotní maturitní data. Zdá se, že ministerstvo raději hledá výmluvy, proč to „nejde“."

Zveřejněním dat by přitom instituce předešly nejen podobným reakcím, ale také jednotlivým žádostem a ušetřily si tak náklady s jejich řešením.

Proč otevírat data ve školách?

  1. Kvalitnější školství

    • Dostupnost informací o výuce a dalších aktivitách školy ocení rodiče i studenti.
    • Vzájemná inspirace a snadnější spolupráce mezi školami.
    • I zdánlivě nezajímavá data může někdo jiný využít k něčemu užitečnému.
    • Otevřenost není důvod k obavám: zkušenost ze zahraničí ukazuje, že otevřená data předcházejí dezinterpretacím informací o vaší škole. Otevřenost může renomé školství spíše zlepšit.
    • Díky otevřeným datům může vznikout aktuální databáze dat, která umožní široké analýzy.
  2. Transparentnější financování

    • Díky otevřeným datům budou informace o tom, do čeho a jak škola investuje přidělené finance, snadno dohledatelná a ověřitelná.
    • Větší možnost veřejné kontroly předejde nejasnému nakládání s veřejnými prostředky.
  3. Není to obtížné

    • Otevření dat vás nezahltí. Během pololetí se data ve škole příliš nemění a jejich aktualizace vám nezabere více než pár desítek minut.
    • Pokud již máte školní web, zvládnete zveřejňovat data bez problémů.
    • Otevřená data vám ušetří čas: nejčastější otázky rodičů zodpovíte na svém webu formou otevřených dat.

Než začnete

"Tiskový mluvčí inspekce Martin Tajtl na konferenci ISSS v dubnu 2014 sdílel svou zkušenost z úspěšné publikace otevřených dat ČOI. Práce mu zabrala méně než tři pracovní dny. Podobně v Děčíně publikace prvních datasetů proběhla během dvou týdnů."

Začněte s málem a často aktualizujte

Pokud se chystáte zpřístupnit data, začněte s malými objemy, které bude možné jednoduše a rychle zveřejnit. Není nutné publikovat veškerá dostupná data okamžitě po spuštění celého projektu. Data často aktualizujte a nabídněte tak současným i potenciálním uživatelům co nejčerstvější data, výrazně to zvýší jejich relevanci.

Je také třeba si uvědomit, že většina zpřístupněných informací nebude použita koncovými uživateli, ale dostane se k nim spíše prostřednictvím zprostředkovatelů. Ti je zpracují do srozumitelné podoby a následně poskytnou koncovým uživatelům.

Záleží na tom, jaká data, jakým systémem, a v jakém objemu publikujete. Z materiálu Koncepce katalogizace otevřených dat VS ČR (bit.ly/svd-vs-konc) vyplynulo, že národní katalog by měl spravovat jeden člověk na plný úvazek. Například tiskový mluvčí České obchodní inspekce věnuje údržbě dat každý týden 15 minut.

Databázi České školní inspekce je potřeba aktualizovat jednou až dvakrát ročně, zejména kvůli pohyblivým datům dnů otevřených dveří či přijímacích zkoušek. Nejvíce času tak zabere počáteční vyplnění celého formuláře, budoucí aktualizace už nebudou takovou zátěží. Zveřejňování dat skrze formulář ČŠI tak pro školy není velkou finanční ani časovou zátěží a o zveřejnění dat se postará přímo ČŠI.

Data ve školství dnes: zainteresované strany

Školními daty ale rozhodně nedisponují pouze školy. Celý systém českého školství zahrnuje množství více či méně zainteresovaných partnerů, jejichž vztah k datům produkovaným školami je různý. V této kapitole poskytujeme shrnutí nejvýznamnějších zainteresovaných stran a popisu jejich vztahu ke školním datům. Mezi tyto partnery řadíme na jedné straně studenty a jejich rodiče, na straně druhé školy, jejich zřizovatele, MŠMT, Českou školní inspekci a další instituce. Poněkud stranou, ale s rolí o nic méně důležitou, stojí nevládní organizace, jejichž činnost souvisí se vzděláváním.

Rodiče studujících

Do volby některého stupně školy (MŠ/ZŠ/SŠ/VŠ) vstupují rodiče nejčastěji záhy po narození dítěte (nejpozději v pěti letech dítěte – z důvodu povinné docházky těchto dětí do MŠ od roku 2017) a v procesu setrvávají často až do jejich volby VŠ. Rodiče studentů tak hrají zásadní roli ve volbě školy na všech úrovních. Volba MŠ a prvního stupně ZŠ je prakticky jen a pouze na nich.

Od druhého stupně ZŠ vstupuje do procesu i student. Přestože důležitost rodičů s narůstajícím věkem studentů slábne, jsou i nadále jedním z faktorů nejvíce ovlivňujících volbu školy.

Rodiče dále dohlíží na řádnou domácí přípravu svých potomků a dalo by se říci, že často provádí i jistou kontrolní činnost vzdělávacích institucí, do kterých jejich potomek dochází. Jestliže nejsou spokojeni s přístupem školy nebo vyučujících ke vzdělávání, snaží se situaci se školou řešit a v krajním případě studenta přehlásí jinam.

Sérií hloubkových rozhovorů s rodiči dětí ve věku 3 až 20 let a analýzou několika dalších veřejně dostupných výzkumů byly identifikovány následující faktory pro volbu jednotlivých stupňů škol:

Shrnutí výzkumu

Společné faktory pro všechny stupně:

  • Vzdálenost
  • Reference na školu i pedagogy
  • Finanční náročnost
  • Vybavení školy (včetně hřiště)
  • Rozšířená výuka (kroužky)

Alespoň u dvou stupňů:

  • Výsledky absolventů (ZŠ, SŠ)
  • Dostupnost MHD (ZŠ, SŠ)
  • Kolik peněz škola čerpá z rozpočtů (grantů) apod. (příjmy školy) (ZŠ, SŠ)
  • Vzdělávací program (např. Montessori metoda) (MŠ, ZŠ)
  • Počet žáků ve třídě (MŠ, ZŠ)
  • Otevírací doba školky/družiny (MŠ, ZŠ)
  • Možnost vyzvednutí obědu pro nemocného žáka (MŠ, ZŠ)
  • Zabezpečení školy (kamerový systém) (MŠ, ZŠ)

Kompletní seznam použitých zdrojů a výsledků průzkumů u rodičů najdete na našich webových stránkách.

Stávajícími řešeními pro naplnění těchto informačních potřeb jsou hlavně reference rodiny a známých, dny otevřených dveří škol, veletrhy škol, pedagogicko psychologické poradny, tisk, brožury, úřady práce, online diskusní fóra, specializované weby jako atlasskolstvi.cz, stredniskoly.cz a infoabsolvent.cz.

Příležitostí pro otevřená data je tedy zveřejnění informací, které by rodiče chtěli znát, aby mohli učinit poučený výběr školy. Jako velmi slibné se jeví jejich možné využití v aplikaci, která by jim tyto informace zprostředkovala jednoduchou a přehlednou formou (například již zmíněné MojeŠkoly.cz).

Školy

Mezi školské právnické osoby spadají veškeré soukromé, veřejné i církevní instituce, které jsou zaneseny v Rejstříku škol a školských zařízení (bit.ly/svd-rejstrik) MŠMT. Zápis do tohoto rejstříku je podmínkou výkonu jejich činnosti.

Mimo školy, jimiž se rozumí instituce poskytující vzdělání, sem můžeme zařadit také tzv. školská zařízení, která svými službami vzdělávání podporují nebo doplňují. Do této kategorie spadají např. domovy mládeže, školní poradenská zařízení, školní jídelny, apod.

Druhy škol jsou školským zákonem (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání; dále jen školský zákon) specifikovány následovně:

  • mateřská škola
  • základní škola
  • střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště)
  • konzervatoř
  • vyšší odborná škola
  • základní umělecká škola
  • jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

Vysoké školy z hlediska legislativy podléhají zákonu o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb.).

Z pohledu zřizovatele se školy dělí na veřejné, soukromé a církevní.

Veřejné školy

Veřejné školy jsou zřizovány subjekty veřejné správy, které dále podléhají MŠMT.

Obec nebo svazek obcí zřizuje a zrušuje mateřské a základní školy. Školské obvody obec stanovuje obecně závaznou vyhláškou.

Kraj zřizuje a zrušuje střední a vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, všechny stupně škol určené pro žáky se zdravotním postižením, základní školy speciální, školy při zdravotnických zařízeních, aj.

Soukromé školy

Zřizovatelem soukromých škol je soukromý subjekt, kterým může být jak fyzická, tak právnická osoba. Škola tak nepodléhá žádné z institucí veřejné správy, nýbrž přímo MŠMT.

Církevní školy

Zřizovatelem církevní školy se podle školského zákona může stát registrovaná církev či náboženská společnost, které bylo MŠMT uděleno oprávnění ke zřízení školy.

Všechny stupně škol udržují pravidelný kontakt se třemi institucemi: svým zřizovatelem, MŠMT a Českou školní inspekcí (dále ČŠI).

Komunikace školy se zřizovatelem probíhá prostřednictvím výročních zpráv, které škola vypracovává pro každý školní rok a rovněž každoročně je zřizovateli zasílá. Výroční zpráva je rovněž zveřejněna na internetových stránkách školy (obvykle ve formátu PDF). Tato povinnost je dána školským zákonem. Další náležitosti komunikace školy se zřizovatelem jsou definovány prostřednictvím dokumentu Zásady vztahů orgánů (Jihomoravskéhokraje) k řízení příspěvkových organizací. Ředitelé škol se zřizovateli komunikují také osobně, a to na pravidelných poradách ředitelů.

V případě soukromých a církevních škol je komunikace se zřizovatelem specifická.

Přímo s MŠMT samotná škola komunikuje pouze ve výjimečných případech, veškerou potřebnou komunikaci obstarává zřizovatel. Nicméně školy mají uloženou povinnost dvakrát ročně (k 30. září a 30. březnu) vykazovat MŠMT činnost školy. Děje se tak na dvou úrovních. První z nich vypovídá o hospodaření školy a hlavní zopovědnost za její řádné vyplnění nese ekonomické oddělení školy. Druhá úroveň se týká školní matriky a zahrnuje údaje jako počet studentů, počet uchazečů, procento přijatých studentů, atd. Konkrétní požadavky MŠMT na údaje doplňované do školních matrik jsou definovány školským zákonem (§28).

V září 2005 navíc vešla v platnost vyhláška MŠMT č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), která náležitosti školních matrik dále specifikuje pro jednotlivé typy škol.

Komunikace s ČŠI probíhá prostřednictvím informačního systému InspIS, kam jsou požadovaná data vkládána v pravidelných intervalech, nebo podle potřeby (tímto způsobem jsou např. zaznamenávány úrazy studentů). ČŠI navíc pravidelně vyhlašuje tematické okruhy, v jejichž rámci jednorázově sbírá data od všech škol, jichž se výzva týká (např. využívání ICT ve výuce). Zadáváním požadovaných dat do InspIS se v rámci školy zabývá pověřená osoba (obvykle ředitel/ka či zástupce).

Další formou interakce škol s ČŠI jsou inspekce, jejichž výstupem je inspekční zpráva (více viz kap. Česká školní inspekce).

Z předcházejícího výčtu vyplývá, že školy ze zákonné povinnosti disponují komplexními a pravidelně aktualizovanými daty o vlastní činnosti, z nichž pouze část podléhá zákonu o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb.). Velká část z nich je také ze zákona zveřejňována - typickým příkladem jsou výroční zprávy. Ty jsou zpravidla zveřejňovány na internetových stránkách školy ve formátu PDF, případně jiném textovém formátu.

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy, mezi jehož hlavní úkoly podle školského zákona patří:

  • řídit výkon státní správy ve školství
  • odpovídat za rozvoj a koncepci vzdělávací soustavy
  • vytvářet podmínky pro [...] vzdělávání osob v zařízeních k tomu zřizovaných...
  • zajišťovat a provádět kontroly správnosti a efektivnosti využití finančních prostředků, atd. (více viz školský zákon)

Data o činnosti škol a školských zařízení sbírá MŠMT prostřednictvím tzv. školních matrik. Rozsah, formu a další náležitosti školních matrik definuje školský zákon a vyhláška č. 364/2005 Sb. (o dokumentaci škol a školských zařízení).

Školní matriky jsou na MŠMT zasílány elektronicky vždy k rozhodnému datu (tj. k 30. září a 30. březnu), a to přes speciální rozhraní (bit.ly/svd-matriky).

Takto získaná data jsou na webu MŠMT k dispozici v souhrnném dokumentu pro každý typ škol (mateřské, základní, střední školy, konzervatoře, atd.) ve formátu XLS. V těchto dokumentech jsou data již zpracována, a to ve formě tabulek a grafů. V současné době však tato rozsáhlá data nejsou zveřejněna v otevřeném formátu.

Česká školní inspekce

Česká školní inspekce je významným orgánem působícím na poli českého školství. Vykonává nezávislou inspekční činnost na všech školách bez ohledu na zřizovatele, tedy i na soukromých a církevních školách. V kompetenci České školní inspekce jsou tak všechny mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy v České republice, jakož i všechna ostatní školská zařízení.

V těchto školních zařízeních inspekce hodnotí jejich vzdělávací činnost, ale také kontroluje dodržování právních předpisů a využívání finančních prostředků.

Data získávají pravidelnou inspekční činností, ale i od samotných škol, které vyplňují některé z formulářů informačního systému InspisDATA. Jedná se např. o úrazy nebo informace o žácích se zvláštními potřebami.

Česká školní inspekce otevřeně zveřejňuje své inspekční zprávy, ale také informace o školách, které slouží k efektivnímu výběru školy. Tyto data poskytuje v otevřeném formátu i jiným projektům, např. Moje školy.

Další příležitosti pro otevírání dat se nachází v informačním systému InspisDATA, který umožňuje jeho uživatelům (inspekce, školy) srovnávat konkrétní školu s anonymizovanými daty ostatních škol a hodnotit tak úroveň kvality výuky. Tato data by byla užitečná i široké veřejnosti.

Zřizovatelé

Zřizovateli škol v České republice jsou v převážné většině subjekty veřejné správy, a to obce a kraje, resp. jejich rada. V minoritě jsou pak církve či soukromé subjekty, a to v případě církevních a soukromých školských zařízení. (Více v kapitole Školy)

Komunikace mezi školami a jejich zřizovateli probíhá pomocí zástupce z řad obecní (či krajské) rady, který je zároveň členem rady tamější školy. Účelem této zprostředkované interakce mezi školou a obcí je zajištění co nejpřesnějších informací, dle kterých pak rada o škole rozhoduje. Škola také svému zřizovateli každoročně zasílá výroční zprávu o činnosti školy.

Dalším kanálem pro získávání informací je pro zřizovatele komunikace s Českou školní inspekcí, která otevřeně zveřejňuje inspekční zprávy, které spadají pod konkrétního zřizovatele.

Zřizovatelé tedy nedisponují žádnými informacemi, který by nebyly již veřejně zpřístupněny.

Kraje

Kraj, či spíše krajská rada a odbor školství, zajišťují v českém školství pozici zřizovatele středních škol v rámci svého regionu a dále také poradenskou a administrativní funkci jako mezičlánek mezi MŠMT a jednotlivými školami.

Kraj vede v rejstříku škol údaje o mateřských školách a školských zařízeních, které nespadají přímo pod MŠMT (církevní školy, poradenská zařízení nebo zařízení pro preventivně-výchovnou péči). Tyto data předává MŠMT, které je zveřejňuje v rejstříku škol ÚIV.

Povinností kraje je každoročně vydávat Výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji a každé 4 roky zpracovávat a vydávat Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, kde analyzuje budoucí vývoj vzdělávání, strukturu oborů, cíle a oblasti vzdělávání a také financování školských služeb.

Krajský úřad dále povinně zveřejňuje údaje o dodatečně vyhlášených kolech přijímacího řízení na střední školy spolu s volnými kapacitami v jednotlivých oborech.

S krajskou funkcí souvisí také financování zařízení v daném regionu, zde jsou momentálně důležitá pouze data o počtu žáků, která jsou primárním ukazatelem pro přidělování rozpočtu dané škole.

Pedagogicko-psychologická poradna

Pedagogicko-psychologické poradny (dále jen PPP) začaly vznikat na našem území v 50. letech 20. století. První z nich (tehdy pod názvem dětská psychologická poradna) vznikla v roce 1958 v Brně.

Jedná se o školské poradenské zařízení, které se nachází v kompetenci školských úřadů jednotlivých krajů. PPP se podílejí na vzdělávacím procesu, jestliže je tento z nějakého důvodu znesnadněn. Doporučují další vzdělávací cestu jednotlivým žákům a pomáhají jim tak např. s výběrem střední školy nebo jim poskytují služby kariérního poradenství. Současně napomáhají v rozvoji pedagogicko-psychologických kompetencí vyučujících a působí v oblasti prevence patologických jevů u dětí a mládeže. Pracují s žáky ve věku 3 až 19 let.

Jejich činnost upravují Školský zákon č. 561/2004 Sb., Vyhláška č. 73/2005 Sb. a její novela Vyhláška č. 147/2011 Sb., zejména pak Vyhláška č. 72/2005 Sb. a její novela Vyhláška č. 116/2011Sb.

Nevládní organizace

Školy nejsou jedinými institucemi, které produkují zajímavá data a jsou aktivně zapojeny do sektoru vzdělávání. Celý systém školství doplňují nejrůznější nevládní organizace, které se nyní pokusíme blíže představit, včetně jejich role ve vzdělávacím systému.

EDUin

Jedním z kréd EDUinu je otevřenost ve vzdělávání s cílem zlepšit informovanost veřejnosti.

Společnost EDUin vznikla v roce 2010, tedy v době, kdy se o vzdělávání moc nahlas nemluvilo. Jejich cílem od začátku je, aby se o tomto tématu hovořilo a byla mu přidělena i dostatečná pozornost. Jedním z výsledků jejich činnosti je tak i kampaň Česko mluví o vzdělávání (bit.ly/svd-ceskomluvi).

EDUin zastává pozici komunitního centra, kde se sdružují nejen odborníci, ale i veřejnost, kterou zajímá stav vzdělávacího systému. Tematické zaměření publikovaných článků je vskutku široké. Pro aktivní zájemce je dostupný i kalendář akcí, na nichž mají účastníci příležitost probíraná témata podrobněji prodiskutovat.

Pro oblast otevřených dat je tedy EDUin skvělou možností jak informovat nejen školy o možnostech práce s daty. Zkušenější školy by se poté mohly podělit o své postřehy s procesem zveřejňování a výsledným prospěchem z něj. Potenciál tkví i v dalších skupinách čtenářů, jako jsou např. rodiče či zřizovatelé.

Fond Otakara Motejla (FOM)

Často skloňovaný pojem ve spojitosti s otevřenými daty je Fond Otakara Motejla (dále jen FOM). FOM vznikl za účelem přeměny veřejné správy na efektivní a transparentní službu všem občanům. Mimo to ale vydatně podporuje i občanskou iniciativu. Tím plní svou roli v nadaci, která ho i založila. Řeč je o Nadaci OSF (Nadace Open Society Fund Praha). Ta se snaží přispívat k rozvoji otevřené společnosti a působí jako součást mezinárodní sítě Open Society Foundations.

Pro nadějné lidi s myšlenkami či projekty se FOM v České republice stává místem, kde lze jejich potenciál dostatečně podpořit a posunout dále. Jedná se nejen o finanční zajištění, ale i řádnou pomoc od zkušených členů, kteří ve FOM pracují.

Koordinaci projektů má v současné době na starost Michal Tošovský. Bývalým členem FOM, kterého je třeba zmínit, je i Michal Kubáň, který se problematice open dat i nadále věnuje. Zapomenout se nesmí ani na Jakuba Mráčka působícího v roli externího konzultanta se zkušenostmi z projektu NášStát.cz či podílem na tvorbě publikace Otevřená data: Příležitost pro Českou republiku.

Výsledkem jejich práce je mezioborová spolupráce na prosazování principů otevřených dat. Jejich portál OtevřenáData.cz slouží jak pro zasvěcení do problematiky otevřených dat, tak pro sdružování a informování o projektech vzešlých nejen na našem území

FOM sehrává svou roli i v programu s označením Fórum pro otevřená data. Jeho členové se zde spojili s pracovníky Matematicko-fyzikální fakulty UK (zastoupené např. Martinem Nečaským, odborníkem na otevřená propojitelná data a data science) a Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze (zastoupené např. Dušanem Chlapkem, odborníkem na otevřená a propojitelná data, databázové systémy a řízení projektů, či Janem Kučerou, odborník pro otevřená a propojitelná data).

Jedním z výrazných výsledků práce tohoto fóra je vydání publikace Příručka jak otevírat data (bit.ly/svd-prirucka). Veřejně dostupný dokument srozumitelnou formou provádí čtenáře celým procesem otevírání dat, doplněným o řadu praktických tipů. Z této příručky čerpá i tato publikace.

SCIO

Další organizací působící na poli vzdělávání je společnost SCIO. Dlouholetá zkušenost a široké spektrum nabízených služeb, a to nejen školám, dělá z této organizace další z potencionálně cenných zdrojů dat.

Jak je zmíněno výše, tak společnost pracuje hned s několika cílovými skupinami. Pro rodiče pořádá semináře a kurzy, pro děti různé vzdělávací kurzy a testy. Se školami spolupracuje na tvorbě příjímacích zkoušek, srovnávacích testů a rozvojových aktivit. Velká pozornost je poté věnována uchazečům o studium na středních a vysokých školách, pro které jsou připraveny nejrůznější vzdělávací materiály.

Díky provozování svých aktivit se SCIO dostává k mnoha informacím, které by mohly být užitečné veřejnosti. Na svých webových stránkách prezentuje výsledky svých analýz a studií (bit.ly/svd-scio-studie), ale takřka vždy se jedná pouze o PDF soubory. K samotným datasetům se bohužel dostat nelze. SCIO v roce 2015 rozšířílo svoje pole působnosti ještě dál. V Praze byla otevřena první SCIO škola (bit.ly/svd-scioskola), stojící na vlastních principech. Snaha přistoupit ke vzdělávání odlišně čerpá nejen z provedených studií. Produkce dat ilustrující její výsledky jsou poté jedním z možných důkazů, že tento formát školy může fungovat. V nadcházejících letech se plánuje rozšíření SCIO škol i do dalších měst a částí Prahy.

Příklady využití otevřených dat v ČR

Jak již bylo nastíněno výše, možností praktického využití otevřených dat je celá řada. Nejvíce jsou ovšem v současné době vidět webové a mobilní aplikace, jejichž provoz stojí právě na datech, které instituce zveřejnila v otevřeném formátu. Tvůrcem takové aplikace pak může být buď samotná instituce (jako je tomu např. v případě aplikace *Supervizor *Ministerstva financí) nebo externí jedinec či skupina. Fond Otakara Motejla od roku 2013 každoročně vyhlašuje soutěž Společně otevíráme data (bit.ly/svd-fom-soutez), jejímž cílem je najít a ocenit nejlepší aplikace postavené právě na otevřených datech.

Jako první z příkladů tuzemské tvorby lze zmínit např. projekt MapaKriminality.cz ilustrující na webové aplikaci míru kriminality v jednotlivých územních celcích, včetně typů trestných činů. Zdrojem dat pro aplikaci je každý měsíc 550 listů v 86 excelovských tabulkách, které poskytuje sama Policie ČR. Otevřená společnost data zpracovává a čistí pro potřeby aplikace a dále je poskytuje ve formě otevřených dat dalším zájemcům.

MapaKriminality

Prostředí aplikace MapaKriminality.cz

Pod záštitou Fondu Otakara Motejla nedávno vznikl i projekt pracující přímo s otevřenými daty z českých škol. Tým vznikl v rámci největšího pražského hackathonu, kde se svou platformou pro otevřená data o školách získali první místo. Tým ve složení Marek Lisý, Šimon Rozsíval a Michal Zwinger svůj nápad pak ve spolupráci s FOM rozvinuli dále. Výsledkem je aplikace MojeŠkoly.cz schopná hledat školy na základě zvoleného místa či filtru, a takto vyhledaná zařízení následně srovnat. Data o školách pochází z oficiálního rejstříku MŠMT a z databází České školní inspekce.

Dalším příkladem je aplikace Lukáše Svobody OtevřenéBrno.cz, která informuje o změnách týkajících se nemovitého majetku města Brna. Aplikace automaticky extrahuje data z volně dostupných dokumentů z webových stránek města Brna i jeho jednotlivých městských částí. Jedná se především o zápisy ze schůzí Zastupitelstva města Brna, Rady města Brna a zápisů ze zastupitelstva a rady jednotlivých městských částí. Data jsou následně vizualizována v mapě.

OtevřenéBrno

Prostředí aplikace otevrenebrno.cz

Jako poslední příklad uvádíme aplikaci Supervizor Ministerstva financí (bit.ly/svd-supervizor), která vizualizuje dataset Přehled faktur Ministerstva financí ČR a za cíl si klade aktivní zpřístupnění hospodaření resortu, a v budoucnui i jakýchkoliv dalších organizací, které projeví ochotu se do aplikace napojit. Sekundárním cílem aplikace je pak na praktickém a jednoduchém příkladu ukázat jeden z nejdůležitějších smyslů publikace dat v otevřeném formátu.

Supervizor

Prostředí aplikace Supervizor od Ministerstva financí

Příklady zahraničních projektů z oblasti školství

Otevřená data škol a oblasti školství obecně se v posledních letech rozvíjejí převážně v USA a Velké Británii, proto právě odtud čerpáme následující příklady dobré praxe.

USA

V USA je zveřejňování otevřených dat roztříštěno na státní úroveň bez nutnosti poskytovat data do celofederativní databáze. Ta je k nalezení na webových stránkách data.gov kde jsou data roztříděna do různých oblastí, včetně vzdělávání. Spousta států ale disponuje vlastními datovými repozitáři. Mezi nimi např. Washington DC (bit.ly/svd-usa-1), Filadelfie (bit.ly/svd-usa-2), New York (bit.ly/svd-usa-3) a další. Všechny tyto databáze obsahují sekce s daty z oblasti vzdělávání. Otevřená data ve školství podporuje také U.S. Department of Education (bit.ly/svd-usa-4), které přímo zveřejňuje datasety.

Existuje tak např. databáze škol z Washingtonu D.C. - MySchoolDC (bit.ly/svd-usa-5), která slouží primárně k přihlašování dětí na školu. Obsahuje ale také spoustu informací o každé škole. Jde dokonce tak daleko, že zveřejňuje i etnické rozložení studentů dané školy či jejich schopnosti, hodnocené na základě unifikovaných testů. Bohužel zde však chybí datasety, ze kterých jsou data pro aplikaci čerpána.

MySchoolDC

ukázka profilu školy v MySchoolDC.org

Velká Británie

Velká Británie zveřejňuje otevřená data na webových stránkách data.gov.uk, kde je k dispozici velké množství datasetů, mimo jiné i z oblasti školství. K některým datům navíc existuje i veřejné API (rozhraní pro přenos dat mezi aplikacemi).

Přímo na webových stránkách je k dispozici také seznam aplikací, která otevřená data využívají. Ze školství je to například aplikace A-level schools (bit.ly/svd-vb-1), která poskytuje informace o kvalitě studentů na školách, stanovenou podle známek a absolvovaných předmětů.

Další zajímavou aplikací je FindTheBest (bit.ly/svd-vb-2), která dokáže na základě otevřených dat porovnat celé oblasti, od zdravotnictví přes ceny domů a sportovní vyžití až po kvalitu všech stupňů škol na základě různých parametrů. Porovnávat se dají vysokoškolské obory podle spokojenosti studentů, nástupních platů absolventů, atd. Střední školy jsou srovnávány podle výsledků studentů, počtu studentů na škole, apod.

Německo

Z německých aplikací stojí za zmínku např. databáze berlínských škol Berliner Schulen (bit.ly/svd-nemecko), jež slouží k lepšímu výběru správně školy. Aplikace je postavená na základě datasetů zveřejněných berlínským senátem, resp. jeho oddělením pro vzdělávání (bit.ly/svd-nem-senat). Uživatel může školy v databázi filtrovat podle různých parametrů, například podle vyučovaných jazyků, otevírací doby družiny, nebo možností bezbariérového přístupu.

BerlinerSchulen

ukázka aplikace BerlinenSchulen

Jak otevřít data ve vaší škole?

Jak je uvedeno už v úvodu brožury, otevřít data není nic složitého ani časově náročného. Nejsnadnějším krokem za otevřenými daty se pro školy může stát Česká školní inspekce, která jednou za čas školy žádná o vyplnění svého profilu, který se poté propisuje do systému InspIS (bit.ly/svd-inspis).

Přes tento portál pak ČŠI data zveřejňuje a v blízké budoucnosti velmi pravděpodobně nabídne také strojově čitelné formáty a datasety i pro aplikace třetích stran jako například již několikrát zmíněné MojeŠkoly.cz. Nad kompletními daty systém navíc nabízí detailní vyhledávání.

Poctivé vyplnění formulářů pro ČŠI může pomoci i škole samotné. V současné době nabízí po vyplnění export dat ve formátu pro Word a v případě zájmu je v plánu implementovat možnost exportu do formátu CSV, tedy formátu strojově čitelného, se kterým pak může pracovat třeba přímo škola. Školní informační systémy jako systém Bakaláři navíc nabízí jednoduchý import dat a formuláře tak není třeba ručně vyplňovat.

Při větším zájmu pak máme v plánu na základě exportu do strojově čitelného formátu vytvořit jednoduchý nástroj na tvorbu vizitek školy, která by přehledně zobrazovala vyplněné informace a dala se snadno vložit přímo na webové stránky školy.

Pokud nevíte, jak data vyplnit, jsou pro školy na webových stránkách portálu umístěny i videomanuály (bit.ly/svd-csi-manualy) které vše přehledně vysvětlují. S komentovaným doprovodem jste tak vedeni krok po kroku, abyste vše úspěšně zvládli.

Ozvěte se nám, pokud už data zveřejňujete nebo plánujete zveřejnit, máte zájem o export dat do strojově čitelných formátů nebo přímo o aplikaci na tvorbu vizitek. Stejně tak můžete najít další informace a plánované události a workshopy na našich webových stránkách ŠkolyVDatech.cz!

Závěrem

Zaujala vás otevřená data? Ozvěte se nám na e-mail tym@skolyvdatech.cz, rádi pomůžeme a poradíme. Pokud se o otevřených datech chcete dozvědět více, přečtěte si příručku Jak otevírat data (bit.ly/svd-prirucka), která se otevřenými daty zabývá obecněji.

Nezapomeňte! Začít se dá i s málem!

Pro aktuální informace z oblasti otevřených dat ve školství sledujte naše webové stránky - www.skolyvdatech.cz, případně Twitterový účet @skolyvdatech.

Jako další zdroje informací z oblasti otevřených dat doporučujeme následující webové stránky:

Forum pro otevřená data www.otevrenadata.cz - informace o aktuálních trendech a možnostech práce s otevřenými daty.

Open Data www.opendata.cz - úvodní seznámení s problematikou open dat poskytující i vlastní katalog datových sad.

Standardy publikace a katalogizace otevřených dat veřejné správy ČR opendata.gov.cz - portál určený orgánům veřejné správy, které plánují otevírat svá data.

Zdroje dat

Publikace čerpala z příručky Fondu Otakara Motejla Jak otevírat data (bit.ly/svd-prirucka) a je šířena pod licencí Creative Commons 4. Pokud vás problematika otevřených dat zaujala, určitě v ní najdete další detailnější informace!

Během výzkumné fáze jsme pracovali i s různými, již dříve provedenými výzkumy. Jejich výčet naleznete v seznamu níže.

STRAKOVÁ, Jana a SIMONOVÁ. Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis = Czech sociological review. 2015, 51(4), 19. ISSN 0038-0288.

STEM/MARK. Sociologický výzkum zaměřený na analýzu struktury postojů a očekávání veřejnosti k oblasti školství, výchovy a vzdělávání. Část 2. Postoje rodičů a žáků ke vzdělávání. Praha: STEM/ MARK, 2009.

RUMANOVÁ, Pavlína. Dvojí perspektiva? Výběr střední školy očima rodičů – dělníků a rodičů – vysokoškoláků [online]. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Klára Šeďová Dostupné z: http://is.muni.cz/th/265030/ff_m/.

HLAĎO, Petr. Volba další vzdělávací dráhy žáků základních škol v kontextu rodiny [online]. Brno, 2009. Disertační práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Friedmann Dostupné z: http://is.muni.cz/th/12270/pedf_d.

KRŠKOVÁ, Jitka. Zkoumání motivace žáků základních škol při výběru střední školy ve Zlínském kraji v okolí Uherského Hradiště [online]. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Radek Pospíšil Dostupné z: http://is.muni.cz/th/252551/pedf_b/.

BUCHTOVÁ, Hana. Práce dospívajících s informacemi při výběru středoškolského vzdělávání [online]. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lenka Hloušková Dostupné z: http://is.muni.cz/th/362630/ff_b/.

KOUDELKOVÁ, Eva.* Montessori základní škola a důvody rodičů a učitelů pro její výběr* [online]. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Martin Novák Dostupné z: http://is.muni.cz/th/237357/pedf_m/.

KŘIVDOVÁ, Alice.* Komparace očekávání a důvodů rodičů pro výběr základní školy (běžného nebo alterantivního typu) pro jejich děti* [online]. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jan Mareš Dostupné z: http://is.muni.cz/th/85183/pedf_m/.

TROCHTOVÁ, Veronika. Výběr základní školy ze strany rodičů [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lenka Hloušková Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_b/.

ŠTURCOVÁ, Marta. Výběr mateřské školy očima rodičů [online]. České Budějovice, 2014. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Procházka, Ph.D. Dostupné z: http://theses.cz/id/pn1cw7/.

GREGER, David a Jana STRAKOVÁ. TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY. In: Czech Longitudinal Study in Education [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2014, s. 5. Dostupné z: http://old.pedf.cuni.cz/files/file/PR/TZ_vyber_skoly_odklady.pdf

MACKŮ, Tomáš a Radek ŠPICAR.* Technické vzdělávání v ČR: Prezentace vybraných výsledků z výzkumného šetření realizovaného pro* [online]. In: . Svaz průmyslu a dopravy v ČR, 2015, s. 28. Dostupné z: http://www.rokprumyslu.eu/soubory/pdf/zaverecna-konference-rptv-ipsos-pruzkum.pdf

HLAĎO, Petr a Petra DRAHOŇOVSKÁ. *Rozhodování žáků základních a středních škol o dalším studiu a práci v pohledu žáků i jejich rodičů: Analýza vlivů sociálního okolí a využívání informačních zdrojů na základě dotazníkového šetření *[online]. In: . Praha, 2012, s. 45. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/KP_Volba_zaci_rodice_pro_www.pdf