Úvodní výzkum: výzkumné ústavy

Výzkumné ústavy v závislosti na oboru operují s velkým množstvím dat. Ať už nasbíraných pro samotný vůzkum či samotnými výsledky vůzkumů. Vše pak zpravidla zveřejňují formou článků do odborných časopisů, na konferencích atd. To vše jsou ale kanály pro běžného člověka nedostupné především kvůli jejich ceně a roztříštěnosti.

Dále pak existuje model zveřejňování Open Access (http://knihovna.cvut.cz/veda/open-access/oa-casopisy.html). Existuje tzv. zlatá cesta, kdy je článek zveřejněn v otevřeném časopise (často za servisní poplatek za zveřejnění) a autor tak má vlastně větší šanci, že se jeho článek aspoň někam dostane. Druhá možnost je tzv. zelená cesta, také pojmenovávaná jako autoarchivace, kdy článek sice vyjde v neotevřeném časopise, ale autor sám se rozhodne jej publikovat i v otevřeném repozitáři.

Dalšími zajímavými daty ke zveřejnění jsou informace o udělených grantech jednotlivým ústavům či jednotlivcům. Ty sice zveřejňuje GAČR a MŠMT, ale nedá se jednoduše dostat ke konkrétním přiděleným částkám.

Informace o financování výzkumných ústavů by pak měly být dostupné na žádost u zřizovatelů ústavů podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jaká data jsou vhodná ke zveřejnění?

  • výsledky vůzkumů
  • nasbíraná data pro samotný výzkum
  • náklady na výzkum a vybavení
  • přidělené granty a dotace

Mapa stakeholderů — kdo má vliv a zájmy v daném sektoru

  • výzkumné ústavy
  • zřizovatelé ústavů - univerzity, stát, kraje, soukromé firmy
  • vědecká obec
  • grantové instituce spolufinancující výzkum (MŠMT, GAČR)

Lídři v sektoru — jaké organizace v sektoru jsou napřed

Externí omezení — legální, tradiční atp.

  • nechuť renomovaných vědců zveřejňovat své výzkumy veřejně
  • komplikované licenční smlouvy prací zveřejněných v odborných časopisech
  • potenciální znepřátelení odborných časopisů při porušení licenčních smluv
  • zveřejňování vědeckých dat komplikované kvůli různorodosti a velkým objemům

Poznámky a komentáře

Jeden z hlavních problémů při zveřejňování výzkumných prací jsou licence. Vědci mají se zveřejňováním spoustu práce kvůli složitým licenčním smlouvám a tak svůj čas raději investují do dalšího výzkumu. Například na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně existuje specializované oddělení řešící  právě Open Access zveřejňování místo vědců samotných. Na Masarykově Univerzitě se z povinného zveřejňování ustoupilo díky protestu děkanů několika fakult právě kvůli licenčním problémům.

Zveřejňování vědeckých dat (Open Research Data) je problém sám o sobě už jen díky různorodosti formátů a potenciálně velkým objemům dat. Je rozdíl zveřejnit a skladovat lokální sociologický dotazníkový průzkum a data z částicového urychlovače v CERNu.

comments powered by Disqus